^{Skydancerovy webové stránky - rok 2008}

Dobové komentáře v původní podobě z roku 2008, fotografie, videa a vzpomínky na životy lidí z tohoto období. Autor měl ve své době osobitý smysl pro patetické vyjadřování, které však tehdy oslovovalo celou řadu lidí. Dodnes zůstává mnoho hezkých i nepříjemných vzpomínek. Všechno však má v Božím plánu na tomto světě svůj jedinečný smysl a ten se často ukazuje až mnohem později. 

Kontakt : Skydancer@seznam.cz

Fotky se zobrazují po kliknutí na texty níže.

Vánoce 2008 a nový rok 2009 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

V posledním čase se společně s kamarády vracíme k ve své době populárnímu TV seriálu McGyver. Inteligentní gentleman, agent USA ve střetu s totalitou, jenž používá raději napřed mozek a své dovednosti než zbraně, násilí. Občas je dobré umět si udělat legraci taky ze sebe a trochu optimisticky naladit okolí. V kombinaci s geniální úvodní McGyverovskou znělkou tak vznikla opravdu pozoruhodná veselá prezentačka s originálními McGyverovskými výroky :o))). Nuže mrkněte sami. Veselý a požehnaný nový rok přeje všem RAdo Skydancer :o)).

 McGyverovská prezentačka je ke stažení zde:  SkyGyver :o).

 Vánoční prezentačka je k dispozici ke stažení zde: PF 2009:o).

Vánoce 2008 a nový rok 2009. Jak krásná to doba pro realizaci veškerých pozitivních snů a nadějí. Letošní svátky přinášejí naprostý úspěch, konsolidaci života pro celou řadu mých přátel. "Tam venku" zuří negativní mediální vřava, která slouží mj. jistým lidem na burze k vytvoření většího množství zisku a vytvoření sílících tlaků na podvědomí lidí: bojte se. Pro běžného občana, který nepovažuje za hlavní životní hodnotu vývoj pohybů akciových indexů, je opravdovou krizí především úpadek vzájemného slušného chování, absence kultivace mezilidských vztahů. Křesťanská láska k bližnímu již „tam venku“ skoro nejde vidět. Média se svými děsivými vizemi vyvolávají v lidech strach, což se již bohužel projevuje také od letošního září nebývalým nárůstem agresivity v ulicích. Cestu, kudy jezdí člověk pravidelně na obchodní jednání, lemuje z obou stran značné množství křížů s hořícími svíčkami, které zdůrazňují všudypřítomnost pomníčků novodobé lidské zbraně zvané: automobil. Poslední masakr několikati rozdrcených a rozkouskovaných lidí s vyhřezlým mozkem na desítkách metrů cesty již jen stihli přivolaní policisté zakrývat připravenými igelity. Kusy lidského masa se označily čísly; na druhý den se dostavili pozůstalí a vybudovali křížek se jmény, donesli svíčky a život šel dál ... Proto v tomto krásném a romantickém vánočním čase člověk rád vypíná nejrůznější zpravodajské kanály sršící hrůzyplně-otřesnými informacemi a vydává se jen tak na ranní procházku při východu slunce, nebo naopak večer při svitu luny, úžasné večernice :o). Prosincové noci jsou navíc vyplněny sledováním podivuhodných hrdinných letců akrobatů, kteří létají na hvězdné obloze nad mým bydlištěm s mručivým zvukem v malých rogalech s obrovskými halogenovými světly :o).  ... Stačí přece tak málo, aby si lidé opětovně uvědomili krásu našeho světa bez oné šílené honby za penězi, mocí, prestiží a ideologickými marketingovými manipulacemi s voliči. Je tedy velmi příznačné, že rok 2009 je připraven být doposud nejúspěšnějším a nejúžasnějším rokem pro mnohé lidi a mé kamarády vůbec :o). Pro lidi, kterým se podařilo vystavět svůj život na opravdovém přátelství, lásce, zkušenostech, pracovitosti, vzájemné pomoci a souznění, jsou pak všechny tyto mediální humbuky, stresy, tlaky i ve chvílích nejtěžších pouhým vzdáleným bubnováním černých skřetů z „Mordou“, kteří se nikdy neprolomí přes „světelnou hradbu“ kvalitních mezilidských vztahů (pokud to sami obránci nebudou chtít díky své podvědomé touze Západu po katastrofách). Vzájemná pospolitost, solidarita občanů jakéhokoliv státu, je vždycky tou nejlepší metodou na překonávání krizí, včetně těch nejtěžších: osobních. Možná je opravdu načase, aby si lidé uvědomili důležitost pevných, kvalitních rodinných vazeb, manželství, věrnosti atd., neboť když by už krize měla být k něčemu dobrému, pak právě k utužování těch základních slušných mezilidských a euro-atlantických křesťanských hodnot.

Nejen o vánocích, ale pořád a celý rok potřebujeme velké pozitivní zprávy. Každý den chci slyšet: co hezkého se událo, jak mají mí přátelé radost, jak se lidem daří, v čem je naše republika skvělá, kolik dětí se narodilo zdravých, jaký nový vědecký objev jsme vyvinuli, který s pomocí Boží a etikou dokáže lidem pomoci, kolik lidí je navzájem věrných, která manželství fungují na výbornou, jak se politici chovají slušně a nemanipulují s lidmi, jak naopak pomáhají občanům a nemyslí jen na svou moc, prestiž a svou kapsu, jak požadují kultivaci mezilidských vztahů, vzájemnou slušnost; není možné již nadále tolerovat systém „Only money“, kde peníze jsou jedinou akceptovanou společenskou hodnotou; potřebujeme lidi, kteří nehodnotí vše jen podle očekávaného zisku, ale věří například v solidaritu – podobně jako pan president Klaus, jenž v minulosti konzultoval dané opatření své vlády s občany a tázal se jasně svých ministrů: bude na to mít ta „poslední“ babička „z Aše“; chci vidět - ve shodě s papežem - jak lidé pomocí mediální sféry pomalu přirozeně mění své bezbřehé materiální hodnoty; chci vidět hezká kvalitní opravdová přátelství a více věřících, zamilovaných - věrných lidí. Již žádné další negativní zprávy přátelé! Bylo toho dost! :o)). Vypínáme televize; ukončujeme sledování reklam napojených na negativní pořady; nastavujeme filtry na internetových zpravodajských serverech a tak přirozeně svobodně odstřiháváme jeden z mnoha „černých pramenů“ :o). Na nový rok 2009 alespoň takto čelíme onomu moři neskutečné televizní deprese :o))). Ve svobodném státě musí být přeci v digitální éře prostor také pro pozitivní televizní vysílání v kombinaci s konzervativně-liberálními křesťanskými hodnotami propagovanými v každodenní praxi.

Jsou svátky – připomínáme si narození našeho Spasitele Ježíše Krista. Rád bych se zde tedy opětovně zamyslel nad člověkem, kterému příliš materiálně založená současná doba vzala jednu z nejcennějších věcí v životě - tedy nikoliv třeba milión korun při obchodování na burze, jak si asi většina čtenářů pomyslela - nýbrž věrnost a lásku jeho ženy - matky několikati jeho dětí. Tzv. přátelé s oblibou neustále dokola vyprávěli onomu mladému talentovanému člověku šťavnaté milostné pletky jeho paní, kterou s oblibou pozorovali a těšili se, jak večer zase svému kamarádovi všechno poví. Namísto pomoci nabízeli cestu odplaty (např. soud), ještě více přilévali každý den olej do ohně. „Pomsta, jedině pomsta tě vysvobodí.“ Tento člověk nakonec přeci jen v sobě našel sílu překonat to, když se mu jeho manželství zhroutilo a média na něj chrlila záplavu užívajících si, podvádějících se párů. Když toto chování je prý běžné - naprosto normální - říkají usmívající se politici: „Život jde dál, pro jedno kvítí slunce nesvítí. Jde jen o přirozený výběr bez jakékoliv etiky. Láska neexistuje; nejdůležitější jsou peníze. Když máš prachy, můžeš mít ženských i přátel kolik chceš.“ Jak neskutečně arogantní, bezcitná a nepravdivá filosofie. Náš hrdina si nakonec uvědomil, že má své malé děti, které jej milují. Uvědomil si, že má smysl žít. Uvědomil si správnou cestu, která je nikoliv v odplatě, ve vydělání velkého balíku peněz a užívání si, nýbrž v odpuštění, práci pro své děti, přátele, svou vlast, v uznání společnosti, ve vlastním pocitu své „Dignity“ (rozumná důstojnost lidské osoby), že život je něco víc a má smysl než jen jako honba za penězi. Pokud by tomuto člověku poskytla další naději například víra a třeba i duchovní hodnoty - byť jen tzv. „z televize“ (jenže církve se zajímají mediálně velmi aktivně předně o své komunisty ukradené majetky a zapomínají věnovat svou pozornost třeba našemu hrdinovi tak, aby mu vyšly aktivně a vesele vstříc), měl by to ve své samotě a bolesti lehčí, od začátku by věděl, kde je možné hledat lék na své trápení. Hodnoty současné společnosti mu tuto cestu totiž nedaly. Hezké rodinné vztahy neexistují a nevěra bývá přirozeně akceptovaným typem chování. Není možné neustále nechávat ubíjet hodné lidi oním „vyšumělým“ levicovým přístupem: „každý s každým“ - bez zodpovědnosti a etiky.

Další vánoční zamyšlení bych rád věnoval svému kamarádovi Jakubovi a jeho skvělému klubu. Vynikající „Harley podnik“ s jasnými pravidly hry, nutností etického chování. Pan majitel zde nestrpí jakékoliv rvačky, obscénnosti, obtěžování apod. Díky časté přítomnosti velmi příjemných a kultivovaných policistů se zde také běžný návštěvník cítí velmi bezpečně. Pan majitel rozšiřuje nejen spokojenost svých hostů, kteří mu vydělávají na živobytí, nýbrž se jako slavný bývalý špičkový reprezentant České republiky snaží osobním přístupem pečovat o duševní spokojenost návštěvníků svého podniku. Lidé se sem nepřicházejí pouze bavit, konzumovat vynikající domácí i zahraniční pravé české drinky, ale řeší zde také v klasické podobě své nejrůznější životní problémy. V konzervativní tradici existuje archetyp barmana, který nejen dokonale ovládá své řemeslo, umí dobře prodat zboží, pobavit lidi, avšak jeho host odchází vždy s klidem v duši a je spokojený nejen s kvalitou drinků, ale právě s onou barmanovou schopností odhadnout lidi, oslovit je, aktivně rozebrat jejich problém, vyřešit ho. Na takové místo se pak člověk zajisté velmi rád vrací. Klub se stává posléze slavnějším, úspěšnějším a rodí se tradice, vznikají nové projekty, vytváří se skvělý typ etického podnikání. To vše pak v kombinaci s příjemně krásným a milým dámským personálem dává dohromady naprosto jedinečný styl podniku pro ty pravé „jižany“, tedy gentlemany, férové lidi a krásné slečny s milým chováním na úrovni „jižanských“ dam :o))). Jak se také říká: stálý, pravidelně se vracející, slušný a platící host – zlatý poklad každého klubu :o))). Začátky bývají vždycky těžkou záležitostí a tenhle Jakubův zatím vypadá na založení pravé prosperující a pozitivní tradice. S Boží pomocí mu přeji opravdový úspěch :o).

Na závěr bych velice rád poděkoval mladému nadšenému uměleckému fotografovi a mému dlouholetému známému Jonnysovi. Byl tak laskavý, že poskytl pro Sky web ukázky ze svých prací. Plné verze jeho díla a mnoho rad mj. pro začínající fotografy lze nalézt zde: http://fotobanky.vaclavek.com (dílo), http://fotovaclavek.webgarden.cz (rady). Nuže tedy ať se daří :o).

Bohem požehnané svátky a nový rok 2009 přeje Váš RAdo Skydancer :o).

Podzim a zima 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

Podzimní a zimní předvánoční dny. Letošní podzimně zimní seznam pracovních povinností a velkých úspěchů i nefér proher byl náležitě okořeněn notným přídavkem oranžové barvy. Zatímco někteří lidé dokáží pochopit, že novináři, TV a tisk jsou tady jakožto pilíře demokratického státu, ikdyž pravda někdy s notnou dávkou neskutečného a záměrně vytvářeného pesimismu (prý tohle hlavně prodává reklamu a budí zájem lidí – roztáčejí se tak kola businessu), tak jiní nepochopili nutnost svého slušného chování, vystupování a vstřícnosti nejen k novinářům. Lidé v Česku poměrně dosti nesnášejí aroganci mocných, která se projevuje prostřednictvím nejrůznějších TV debat aj. mediálních kanálů (jinak to totiž není za tlustými ministerskými zdmi vidět). Zatímco měla ta správná modrá roku 2006 neskutečnou podporu a novináři s lidmi této země jednoznačně chápali tehdejší nutnost změny, roku 2008 již bylo všechno jinak. Zatímco oranžoví se učí velmi rychle u amerických politiků, kterak vyhrávat, studují pro mne překvapivě velmi správně principy etického "veřejného" jednání, stávají se tzv. mediálními „pozitivními štikami“, které si získávají novináře na svou stranu (do té doby než si je dají k večeři :o)), tak zatím ta správná modrá se „nesprávně“ uzavírá do sebe bez tolik potřebné sebereflexe, nových tváří, aktivního kontaktu s lidmi, vizí, programu zaměřeného na opravdovou pomoc lidem, prosazování svobodomyslnosti, víry, čestné a etické konzervativně-liberální politiky (nejde tady o slovíčkaření, nýbrž o ideje a praktické činy). Oranžoví paradoxně poutají také některé konzervativní síly mj. díky svým akcentům na otázky víry v politice (používání biblických citátů, odpouštění nepřátelům, slušné chování, vstřícná gesta atd.) a jejich velký Vůdce dokonce vážně používá veřejně slovo Bůh, ačkoliv reálně socialismus + víra v Boha (i přes některé shodné prvky) budou vždy naprosto neslučitelné koncepce, jelikož socialismus se nikdy nedokáže dostat ve své vizi dále, než k zabezpečování statků vezdejších, bez onoho tolik potřebného přesahu do duchovního světa, a řešení toho, co je v životě člověka opravdu důležité: spása lidské duše prostřednictvím Božího plánu, a dočasně mezi lidmi na této zemi budování kvalitních mezilidských vztahů. Modří také z neznámého důvodu jaksi odmítají víru v Boha a podobně černí se s ní odmítají v této zemi oficiálně spojovat, když všichni jakoby mysleli jen na to podle nich nejdůležitější: peníze. Uvidíme tedy, co přinese v budoucnosti nová modrá cesta (bude-li vůbec v prosinci 2008 nějaká načrtnuta a zda opět nezůstane jen u slov), která měla roku 2006 v Česku tak silnou podporu, posléze se kamsi vytratila v záplavě afér, mediální neobratnosti, nekomunikativnosti, zanedbávání voličů. Modré turistické značky smyl oranžový déšť a ikdyž je nepochybně podzim krásně romantická doba, kde oranžové listí může vypadat nádherně, tak ve skutečnosti po této šalebné kráse přijde vždy zima. Doufejme: ta letošní oranžová zima nebude krutá stejně tak, jako když by přicházel onen pověstný „rudý“ mráz z Kremlu.

Třicátého listopadu začala první adventní neděle. Advent je doba naděje, čekání na změnu k lepšímu v osobním životě, v politice, všude. Naděje a víra vždy pomáhají překonat těžkosti našich životů. V adventní době bychom měli všichni zastavit své uspěchaně vystresované kroky a provést si malé vyhodnocení našich celoročních aktivit. Podívat se na všechny záležitosti tváří v tvář samému sobě a druhým. Lidé by se měli snažit napravit chyby minulosti třeba jen podáním vstřícné ruky (i svým nepřátelům - pokud v tomto svém negativním jednání tedy nepokračují neustále dále) a především se snažit odpustit i těm, kteří nám v minulosti ublížili.

Chtěl bych na tomto místě také poblahopřát k úspěchu svému kamarádovi Jakubovi, jenž se vrátil z Prahy a všechny své nabyté zkušenosti investoval mj. do svého nového krásného Harley Davidson klubu. Člověk měl opravdu zase alespoň na chvíli dojem, že se vrátily staré dobré časy, kdy ještě existovala lidská slušnost, příjemně zábavný, ochotný a krásný personál. Člověk alespoň prchavě zachytil dávné doby, kdy se přátelství nemuselo přepočítávat na peníze nebo sílu moci, či vlivu.

Aby se všem návštěvníkům Sky webu dobře přemýšlelo a rozjímalo, vybrali jsme se svolením Velmistra Elminstera naprosto úžasné fotografie s podzimně-zimní tématikou. Jejich autorem je sám Elminster a jejich plné krásné verze lze nalézt na autorově webu zde: www.elminster.cz. Skládám tímto hold a poděkování Velkému Elminsterovi. Připojuji také přání všeho nejlepšího k jeho nedávným narozeninám. Vám všem ostatním přeji nádherný advent, hodně lásky a mnoho Božího požehnání. S přáním všeho dobrého Váš RAdo Skydancer.

Září 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

Home sweet home. Po všem tom cestování světem je záhodno zastavit se opět na chvíli doma. Sladký, skromný a přitom tolik úžasně romantický pohodový domov: Česká republika. Země našich otců zakladatelů, kde jsme vyrůstali, bojovali s nepřáteli i sami se sebou a jejíž krásy stale znovu obdivujeme. Letí to letí. Letos uplyne v říjnu 2008 již devadesát let od vzniku svobodné republiky Československé. Každý rok mne více a více dostává naše úžasná malinká a prostá slezská zahrada. Hýří nesčetnými barvami a životem. Poskytuje tolik potřebnou oázu klidu a radosti v dnešním neustálými negativními zprávami zmítaném světě, které si lidé pravda často sami uměle a naschvál vytvářejí, aby se více vystresovali, stali se zajímavějšími pro okolí (neboť nositel nových zpráv je v daný moment vždy zajímavý) a prodalo se tím pádem více reklamy. Člověk neváhal a v nádherných slunečných dnech zde často zavítal s kvalitní knihou nebo jen tak v tiché modlitbě a němém úžasu nad malým kouskem hezké přírody. Nuže ať se daří přátelé. S přáním Božího požehnání Váš RAdo Skydancer.

Všechny romanticky a konzervativněji laděné nadšence kinematografie bych také rád upozornil na znovuobjevený geniální televizní velkofilm "North and South" z 80. a 90. let 20. století. Jde o dílo ve stylu slavného "Gettysburgu" a "Gone with the Wind" s naprosto úžasnou hudbou Billa Contiho. Vzhůru do DVD půjčoven přátelé :o)).

Pécs (Pětikostelí, Fünfkirchen) a Siklós na jihu Maďarska. Tento region je mj. známý vzájemným prolínáním mnoha kulturních a náboženských okruhů. Historická udržovaná centra těchto maďarských lokalit patří plným právem k architektonickým skvostům především naší civilizace. Za poskytnutí fotografií bych rád poděkoval Velkému bratrovi Hatymu a paní Hatyové (Specialistka).

Srpen 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

Itálie - Benátky (Venezia). V letošním létě se stala pro mé kamarády velmi populární destinací Itálie, tedy konkrétně Benátky (kromě mého oblíbeného Milána - "Capo di tutti capi"). Zamířilo tam hned několik desítek mých přátel. Benátky, slavné pomalu se potápějící město obchodníků, cestovatele Marca Pola (1254–1324), hudebního skladatele Antonia Vivaldiho (1678-1741), milovníka Giacoma Casanovy (1725-1798), inspirující lokalita pro divadelní hru „Kupec benátský“ (stvořená někdy mezi roky 1596-1598) Williama Shakespeara (1564–1616), zaujmou jednoznačně svou architekturou, všeobecnou lodní dopravou a „vodními“ službami přímo uprostřed města (včetně taxíků, požárníků, policistů, popelářů apod. – všichni musí mít svou krásnou benátskou loďku :o)) a zajisté romantikou. Asi ideální je najít si klidné zákoutí někde s výhledem na slunečními paprsky obklopený renesanční kostelík, posrkávat benátskou specialitku, něžně proplést ruce se svou slečnou a sledovat občasně projíždějící gondoliéry se širokými úsměvy na tvářích :o)). Díky ochotě našeho tolik obdivovaného Velmistra cestovatele Míti a Tomáše – Salsamana, si můžete vychutnat opravdu rozsáhlé množství fotografií ze slavných Benátek. Zachycují mnoho nejdůležitějších památek, slavných budov, atmosféru města, večerní romantiku, východy i západy slunce a mnoho dalšího. Vzdejme tedy hold a poděkování Míťovi s Tomášem - Salsamanem, načež vzhůru do prohlížení přátelé :o).

 Itálie - Benátky (Venezia) z pohledu Tomáše – Salsamana.

Slovinsko - Východní Julské Alpy. Náš Velmistr cestovatel Míťa navštívil také bojiště z první a druhé světové války v Julských Alpách. Nádherná horská krajina byla jako stvořená pro partyzánskou operaci :o). Rozlehlé lesy, hluboká říční údolí, nádherné bílé horské štíty :o)). Díky za poskytnutí snímků náleží opět Míťovi :o).

Červenec 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

Červenec 2008 – Polsko a Varšava. Díky vstřícnosti Lorda protektora francouzského presidenta, jeho výsosti tajného „supršpióna“ Rodíka, se můžete podívat na několik hezkých fotek z krátkého výletu do krásné Varšavy, kde se mj. řešily bezpečnostní otázky spojené s americko-francouzsko-polskou otázkou ochrany polského výsostného území :o))). U.S. forever :o). Když se řekne Polsko a jeho hlavní město, okamžitě se mi vybavují pohnuté osudy této metropole spojené s druhou světovou válkou. Slavné Židovské povstání roku 1943 a posléze boj hrdinných polských vlastenců proti německým okupantům v létě 1944. Všechny tyto bojové akce si vyžádaly kromě ztráty mnoha lidských životů také nesmírnou devastaci nemovitostí. Po porážce polských povstalců a jejich rytířském zajetí ze strany Wehrmachtu, došlo k další likvidaci Varšavy z důvodů zabránění Rudé armádě ve vojenském využívání budov. Moderní Varšava je však dnes již naprosto jiná a dobře fungující velkoměsto. Některé reminiscence však přetrvávají. Jak popsal sám bratr Rodík: „Vyrazil jsem kolem třetí hodiny ranní z Ostravy. Prvním cílem byla Varšava. Jízda trvala kolem pěti hodin a už za hranicemi bylo slyšet malebnou polštinu. Za zmínku stojí snad jen nevlídné město Katovice, které připomínalo Ostravu 80. let 20. století. Hodnoceno třemi slovy: smrad, mlha a zubaté počasí. Příjezd na předměstí polského hlavního města už byl vlídnější a veselejší. Co mě zarazilo, že jsme vjeli do obrovského tunelu o třech podlažích. Prostě a jednoduše podzemní nádraží. Nejnižší podlaží tvořily perony. Další podlaží podzemní obchůdky - takzvané sklepy - a nejvyšší podlaží samotná nádražní hala. Na první dojem to vypadalo jako obrovský protiletecký kryt. Varšava je protkána sítí podchodů a tunelů, jako by snad měl přijít opravdový kobercový nálet a možná je to i nějaká reminiscence na zničení polské metropole za druhé světové války. Taky je všude cítit „východní stravování“. Na „Kebab“ narazíte všude. Taky je vidět, že centrum se mění na malý Manhattan. Byl jsem překvapen: je zde i metro. Sice jen jedna trasa, ale jízda stála za to.“

Červenec 2008 - Rhodos, Řecko. Naši společní dlouholetí kamarádi z "Kralique family" poskytli laskavě pro Sky web nádherné fotografie z řeckého ostrova Rhodos. Celá rodina má hlavně radost z dcery Markétky, která roste jako houby po dešti :o). Nuže nezbývá než popřát: ať se daří :o). S přáním všeho dobrého RAdo Skydancer.

Červen 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

14. - 15. června 2008: Kvalifikační turnaj Mistrovství Evropy 7´s Rugby v Ostravě. Díky vstřícnosti našeho společného kamaráda Hatyho: jsme se účastnili s "Mistrem Salsy" :o)) této výjimečné záležitosti. Rugby je nesmírně přitažlivý rychlý a férový sport. Osobně si ještě vzpomínám na své první setkání s tehdejším šéfredaktorem časopisu Scarabeus Jimmym (Jakubem) v roce 2004, kdy hrával nadšeně "Rugby" a celkem mne pro tento sport nadchl svými barvitými zážitky. Nyní jsme měli tedy možnost vychutnat si hru nejlepších týmů v Evropě naživo. První den 14. června přinesl nádherné počasí, skvělou náladu a především perfektní herní výkony mých favoritů - německého mužstva - na Hřišti TJ Sokol Mariánské Hory. "Klinsmannovi" hoši (narážka na slavného německého fotbalistu Jürgena Klinsmanna, který stál u německé výhry FIFA World Cupu v roce 1990; v současnosti by měl vykonávat post manažera Bayernu Mnichov), jak jsme si německý team volně překřtili, nenechali nikoho na pochybách o svých jedinečných kvalitách. Nádherný herní zážitek, technická spolupráce a rychlé průniky obranou soupeře, byly vrcholem turnajového dne. Českému mužstvu se sice nedařilo, ale manažer naší ragbyové reprezentace alespoň aktivně povzbuzoval obecenstvo společně s atraktivními roztleskávačkami. Diváci byli evidentně po celý den dobře naladěni a spokojeni. K dispozici bylo přirozeně také stylové občerstvení, které k těmto typům lidové zábavy patří. Jedinou poněkud diskutabilní událostí byl přístup některých místních příliš "volkisch" komentátorů. Jejich opakované a neustálé hlášky do mikrofonu (nešlo zde o ojedinělé přeřeky, které se přirozeně mohou stát i opakovaně každému z nás) k zápasům na této vysoké úrovni byly spíše srovnatelné s pavlačovými diskusemi typu "Franto dofoukni míče; kde jsou ty buřty." apod. :o)))). Třeba to ale k zápasům na tomto "high levelu" patří. Těžko říct :o)). Každopádně na druhý den 15. června již probíhaly semifinálové a finálové zápasy v areálu Vítkovické Arény. Zde bylo vše „All right“ :o)). "Klinsmannovi hoši" nakonec přeci jen skončili i po opakovaných bravurních výkonech až čtvrtí. Trofej vítězství získalo Portugalsko, za ním se umístilo Španělsko a na třetím místě byli Belgičané. Na českou reprezentaci zbylo 7. místo. Celkově tedy pro nás všechny velmi příjemný víkend. Naše poděkování náleží plným právem kamarádovi Hatymu, který také laskavě poskytl pro Sky web největší část fotografií. Nuže vzhůru za dalšími akcemi přátelé :o)). S přáním krásného Milosti plného léta Váš RAdo Skydancer.

Specialista laskavě poskytl ke zveřejnění v sekci "Poesie a příběhy" po letech svou báseň z roku 2005. Rád bych mu tímto vyslovil své poděkování, vzhledem k jeho tehdejšímu (místnímu) a i dnešnímu velmi sympatickému hlubokému sebezpytování a pokoře.

Květen 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

Paříž: Při myšlenkách na jedinečné Napoleonovo a de Gaullovo město se člověku nutně vybavují významné historické momenty, které ovlivnily osud celé Evropy. Na jedné straně úžasné historické památky, na straně druhé romantická zákoutí a kavárny u Seiny. Moderní Paříž se svými neustálými problémy s imigranty již bohužel postrádá ono kouzlo minulé slávy a kdysi bezpečných romantických večerních procházek s dívkou Vašeho srdce. Příliš modernismu zaúřadovalo. Jeden postřeh za všechny: na prvního máje - kdy slaví svůj svátek Sv. Josef dělník - se v Paříži nepracuje a tedy nejezdí ani popeláři. Lidé demonstrují na svátek práce. Ulice tak hyzdí hromady odpadků. Přesto jsou i zde, tak jako v Praze, stále neporušené historické uličky, kde se při troše fantazie dají znovu prožívat dějinné okamžiky. Díky našemu dlouholetému kamarádovi Giuseppemu a jeho sličné přítelkyni Lucince, za jejichž vstřícnost děkuji, se můžete podívat na část současné Paříže. Uvidíte mj. katedrálu Notre-Dame, Sainte-Chapelle, Sorbonnu Alberta Velikého a sv. Tomáše Akvinského, Pantheon, Vítězný oblouk (Arc de Triomphe de l'Étoile), Avenue des Champs-Elysées, Lucemburské zahrady, Moulin Rouge, Versailles, Louvre, Eiffelovu věž a mnoho dalšího. Nejen k pořád báječné Paříži se stále hodí na závěr věčná slova Napoleona Bonaparta: "Une société sans religion est comme un navire sans boussole." Tedy, že společnost bez víry je jako loď bez kompasu. Máte taky někdy ten pocit: naše civilizace postupuje taky tam ... někam ...a neví vlastně proč... a kam :o))). S přáním všeho dobrého Váš RAdo Skydancer.

Sannie laskavě poskytla ke zveřejnění v sekci "Poesie a příběhy" své 3 nové básně. Rád bych jí tímto vyslovil své poděkování.

Další fotky z Paříže a Indie vlídně připravil pro Sky web již v roce 2002 tehdejší významný člen jedné dnes velmi úspěšné energetické společnosti. K prohlédnutí jsou k dispozici zde: Photos from J.Bartolcic India and Paris.

Březen a duben 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

5. dubna 2008: Přednáška našeho kamaráda Bc. Marka Skřipského. Na pozvání RAdo Skydancera přijel na návštěvu našeho klubu mladý významný český politolog-historik z Univerzity Karlovy pan Bc. Marek Skřipský. Přednesl před pozvanými hosty, zájemci o dějiny druhé světové války, velmi poutavou přednášku o slavném americkém generálovi Pattonovi. Akce probíhala ve stylovém příjemném prostředí s připraveným pohoštěním v hotelovém domu Ben. Pozvaní hosté se aktivně zapojili do vynikající diskuse nad nejnovějšími výsledky historického bádání v oblasti vojenských dějin druhé světové války. Debata se protáhla až do pozdních večerních hodin. Všichni účastníci akce se shodli na pokračování podobných klubových diskusních večerů, které přispívají k rozšiřování historického povědomí a vzdělávání všech našich známých a příznivců. Vybrané fotografie si můžete prohlédnout po kliknutí na tento odkaz. S přáním všeho dobrého Váš RAdo Skydancer.

Náš společný kamarád, uznávaný cestovatel po krásných a exotických lokacích našeho světa, Míťa, podnikl tentokráte výpravu na Kanárské ostrovy. Toto krásné místo se nachází přibližně 100 km západně od pobřeží Maroka a Západní Sahary. Pro dámy bude asi zajímavé, že se zde narodila hvězda obuvnického designu pro krásné slečny pan Manolo Blahnik, jehož otec byl Čech. Po kliknutí na následující odkaz naleznete fotografie z Kanárských ostrovů, které nám laskavě Míťa poskytl k prohlédnutí. Jde tedy především o snímky z hlavního ostrova "Kanárů" Tenerife a to konkrétně mj.: nejvyšší horu Španělska - sopku Teide, Muzeum Kon-Tiki Thora Heyerdahla, místní karneval, dále např. expozici ohromných volně poletujících motýlů s rozpětím křídel až 8cm (údajně je to báječný zážitek, když se takové hejno motýlů na Vás volně snese a vybere si Vás třeba devět krásných velikých motýlů za své bidýlko - zdejší motýli se jaksi lidských tvorů nebojí) a především krásné mořské scenérie. S přáním všeho dobrého Váš RAdo Skydancer.

Leden a únor 2008 - fotografie a filmy se zobrazují po kliknutí na texty níže

City of Trenton - hlavní město státu New Jersey v USA. Náš společný kamarád a největší z mistrů E512 se opět vydal za dalším dobrodružstvím. Připravili jsme malinkou obrazovou reportáž z míst, kde se proslavenému Éčku spokojeně daří. Město má mediálně velmi aktivního, vstřícného pana starostu :o)) a zajímavou architekturu.

27. ledna 2008. Naučná cesta našeho Klubu vojenské historie Königsberg II, o.s. do prostoru bývalého koncentračního tábora Auschwitz I a Auschwitz II (Birkenau) v Polsku u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Společně s kamarády jsme podnikli oné sychravé zimní neděle pouť na místa mnohých lidských tragédií a těžkých osudů. Muzea Auschwitz I + II jsou přístupná zdarma pro všechny lidi z celého světa. Většina expozic je mnohdy velmi vkusně připravena. Výstavy podávají erudovaný přehled o dějinách každého národa, jehož příslušníci si museli projít peklem táborů. Vitríny a panely věnované dějinám druhé světové války oplývají množstvím kopií archivních dokumentů. To je naprosto skvělé. Důraz na německé a v menší míře také sovětské zločiny je správný. Jinou věcí již ovšem je absence dějinných fakt o snahách některých německých armádních důstojníků o zlepšení situace v Polsku - viz. např. gen. Blaskowitz. Dějiny druhé světové války byly i takové. Jsou zde také některé národní expozice, které však připomínají spíše vnitřek vesmírných startrekovských lodí s borgským prvkem. Muzeem neustále kulminují stovky lidí. Podle našich zkušeností sem jezdí hlavně Italové. Četné jsou zároveň výpravy mladých občanů z Izraele. kteří nadšeně pochodují po muzeu s vlajícími prapory své země. Ač je Auschwitz I ročně cílem mnoha tisícovek návštěvníků, nikde nejsou viditelné odpadky, papírky nebo cigaretové špačky volně pohozené na zemi. Lidé zde vstupují do historických budov s úctou a respektem. Ve vnitřních částech expozic platí zákaz fotografování s výjimkou svolení průvodce. Osobně jsem očekával silnější duchovní zážitek a větší vtažení do děje tragických lidských příběhů. Ve vyprávěních mnoha návštěvníků, kteří již zde byli přede mnou, se vše jevilo naprosto hrůzostrašně. Neskutečně. Obávám se, že příliš statické expozice mohou v budoucnosti trochu odrazovat od návštěvy muzea. Akční filmy již přeci jen dostatečně otupěly nejen mládež, nýbrž i většinu konzumních obyvatel v Evropě. Možná by byl také vhodnější trochu aktivnější a nový přístup polské vlády ke vkusné a úctyhodné historické reanimaci expozic. Oproti tomu Auschwitz II je neskutečně rozsáhlé a pietní místo. Anglický výklad místního průvodce pro naše Izraelské kolegy byl velmi poučný. Důraz na lidskost při vyprávění příběhů vězňů z Auschwitz II byl skvělý. Některá přirovnání ve věci chování jistých kápů v táboře "ďábel=Muslim" byla ovšem značně nevhodná. Z prohlídky Auschwitz II - Birkenau na Vás opravdu dýchnou dějiny. Tohle je tábor, kde cítíte minulost. Obrovský zasněžený pozemek muzea působil depresivně. Měli jsme dost být zde několik hodin v zimě, větru a sněhové břečce. Promrzli jsme na kost. Přitom se člověku honí hlavou myšlenky na to, že stojíte ve vězeňských hadrech na appell platzu v těchto podmínkách. Řvou na Vás. Jídla málo. Nikde žádné pochopení a lidskost a především všude těžká práce, nemoci atd. Je to zvláštní, že tenhle zážitek byl silnější než všechny ty expozice a davy lidí na malém, stísněném prostoru výstav v Auschwitz I. Zrovna v tento den naší návštěvy se nám ještě podařilo zastihnout zde mezinárodní delegace a zúčastnit se pasivně oficiálního kladení věnců za účasti televizních kamer, významných politiků, církví a především pamětníků z Izraele. Vystupovali se svými bílo-modrými šálami a hořícími svíčkami ze speciálních autobusů, aby se přišli poklonit památce svých mrtvých spoluvězňů. Učinili jsme tiše v duchu totéž. Mezi přítomnými byli mj. zástupci českého velvyslanectví a polského presidenta. Naše návštěva pomalu končila. Získali jsme ještě několik exkluzivních fotografií ze vstupní věže Auschwitz II a vyrazili na cestu k domovu.

 Kostel Sv. Anny v Polance nad Odrou. Krásné architektonické dílo novogotického stylu z konce 19. století. Místo mnoha duchovních myšlenek, klidu a cesty k Bohu.

23. ledna 2008. Šumperk. Opět jedno ze zajímavých míst na našich cestách. Toho dne jsme zde dokonce potkali v jedné restauraci kubánského vůdce Fidela. Mluvil polsky a se svým teamem připravoval zahradnický veletrh. Proto tedy to jeho záhadné zmizení :o). Jinak Šumperk má nesmírně inteligentní a příjemné lidi. Je to vcelku pozitivní šok oproti Ostravě. Krásné horské prostředí, místní letiště, romanticky vyhlížející umělá vodní nádrž, historická architektura v centru města, inu tohle všechno udělalo nesmírně pozitivní dojem. Nuže: ať se daří Šumperáci :o)).

 Poslední cvičení Klubu vojenské historie Königsberg II, o.s. na místě bývalých kasáren v sídle klubu. Dnes již historické pamětní fotky na zakončení jedné slavné vývojové éry našeho klubu :o)). KVH zdar!

© by RAdo Skydancer 2002 - 2015. All Rights Reserved. Click for Use of Content from Skydancer´s Web Sites.